Naše HISTORIE

 

Jak jsme vznikli?

U zrodu této organizace stojí farářka Církve československé husitské Mgr. Eva Mikulecká a pastorační asistentka Cath Moss. Eva Mikulecká se práci s mladými lidmi aktivně věnuje již od doby svého studia na Husitské bohoslovecké fakultě (r. 1984 – 1989), během kterého se jí dostalo výjimečné příležitosti vyjet na dva studijní pobyty do ekumenického střediska setkávání křesťanů Scottish Churches House (Skotský dům církví) v městečku Dunblane ve Skotsku. Po nastoupení do farářské služby v únoru r. 1990 v Náboženské obci v Praze 4 – Michli se snažila aktivně věnovat ekumenické mládežnické práci s mezinárodním dosahem. 

Bylo to nejprve v organizaci Ecumenical Youth Council in Europe – EYCE (Ekumenická mládežnická rada v Evropě). Na setkání jejich národních korespondentů poprvé vyjela v r. 1990. Začala také vést mládežnickou sekci Ekumenické rady církví (ERC) u nás, míněno v celém Československu. Již v r. 1991 byla zvolena do čela EYCE, které v té době tvořilo více než 20 evropských zemí. Tři roky intenzivní práce v roli prezidentky (chairperson) společně s výkonným sekretariátem (3-4 zaměstnanci) a Generální Sekretářkou Cath Moss se sídlem v Belfastu v Severním Irsku znamenalo úžasnou, i když velmi namáhavou část jejího života. Zakončila ji v Litomyšli při Valném shromáždění celé organizace v r. 1993. Přátelství s Cath Moss  zapustilo své kořeny také v oblasti pracovní.

Oficiální založení

Setkání Cath Moss s tehdejším pražským biskupem Církve československé husitské René Hradským vyústilo v nabídku spolupráce v oblasti mládežnické práce v pražské diecézi Církve československé husitské (CČSH) i celé církvi. Spolupráce s Cath Moss přinesla první ovoce – v  r. 1997 bylo oficiálně založeno občanské sdružení Ekumenická síť pro aktivity mladých (Ecumenical Network for Youth Action – ENYA). Tato mezinárodní síť kontaktů mladých lidí dopisujících si tehdy ještě pomocí obyčejných dopisů a občasně se setkávajících na seminářích v České republice, Slovensku či Maďarsku vyvrcholila setkáním v Praze na Strahově v červenci r. 2004. Na mládežovém sněmu (Youth Assembly) se sešlo přes 80 mladých lidí z mnoha evropských zemí. Mottem setkání bylo „Ekumenické setkání mládeže s cílem budovat ekumenický prostor“.

ENYA nadále pořádala různá setkání a semináře buď v Čechách, nebo v zemích střední a východní Evropy, zaměřené především na znevýhodněné mladé lidi, nejvíce na mladé romské ženy.
ENYA pomáhala také po ničivých povodních v roce 2002 v Čechách, kdy distribuovala balíčky pomoci mezi lidi postižené povodní, poskytovala také finanční pomoc pro první opravy zničených bytů a domů. Celková finanční pomoc, kterou se podařilo úspěšně rozdělit, činila více jak 11 miliónů korun, kterou Cath Moss získala od církví v Německu pod společným mottem „Společná činnost církví“. V letech 2006-2007 ENYA organizovala velký projekt v Praze  4 – Michli „Ohrožená mládež“, financovaný z grantu EU, který byl zaměřen na vzdělávání a pracovní návyky pro znevýhodněné mladé lidi při snaze získat zaměstnání. 

Vznik domů na půl cesty

Souběžně se Eva Mikulecká a Cath Moss věnovaly organizování dětských táborů pro děti členů místní náboženské obce CČSH v Praze 4 – Michli. Na jednom z nich se potkaly s dětmi z Dětského domova (DD) Nechanice u Hradce Králové, a tak se rozvinula dlouhodobá spolupráce s DD. Členové a členky (mladí lidé) ENYA začali i po prázdninách do DD dojíždět a děti také jezdily na víkendové pobyty na faru v Michli. Spolupráce se dále rozvíjela a po několik let se v rámci ENYA každý rok rekrutovali mladí vedoucí pro 2-3 týdenní prázdninový program pro děti (zhruba 50 dětí ve věku 3-16 let) z DD Nechanice. Po devíti letech této spolupráce vyrostly z dětí mladí lidé, kteří v 18 letech museli DD opustit. Sociální systém státu určený pro jejich pomoc se tím vyčerpal. V té době pozvolna nastupují nezisková občanská sdružení a zřizují první domy na půl cesty. Mezi průkopníky patří i o.s. Ekumenická síť pro aktivity mladých, která začíná v r. 2004 budovat Domov na půl cesty Maják v těsné blízkosti sboru a fary náboženské obce.

Občanské sdružení dokázalo shromáždit na 8 000 000 Kč a postavit dům s šesti byty pro nové obyvatele, z nichž jeden slouží jako kancelář pro sociální pracovníky. Otevření sociální služby se podařilo v říjnu r. 2007.

Protože provoz Domova na půli cesty (DPC) Maják je natolik specifickou činností, došlo v únoru r. 2009 k rozdělení organizace na dvě samostatná občanská sdružení – mezinárodní Ecumenical Network for Youth Action  (ENYA) pod vedením Cath Moss, která se nadále věnovala mezinárodním seminářům a dalším aktivitám pro znevýhodněné mladé lidi, a „českou“ Ekumenickou síť pro aktivity mladých, která provozuje zmíněný DPC Maják. Pod její hlavičkou také v posledních letech probíhají letní tábory pro sociálně znevýhodněné děti v objektu Pražské diecéze CČSH v Borovnici u Vlašimi (viz samostatná záložka).

V souvislosti se změnou právních předpisů ČR (novela Občanského zákoníku) a přechodem právní formy občanských sdružení na spolky, se na konci r. 2013 přeměnila Ekumenická síť na obecně prospěšnou společnost, jejíž zakladatelkou a ředitelkou je Eva Mikulecká. Náhlým úmrtím Cath Moss v roce 2017 byla činnost mezinárodního občanského sdružení ENYA ukončena. Všichni, kdo Cath Moss znali, vnímají její uskutečněné vize jako něco, co předstihlo svou dobu. V této činnosti se snažíme pokračovat i dále. 

Poskytujeme tyto služby:

R
sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách;
R
připravujeme vzdělávací projekty a programy ve spolupráci s církvemi a dalšími institucemi;
R
pomáháme osobám, které jsou v tíživé životní situaci nebo se dostanou na okraj společnosti (mládež z ústavní výchovy, lidé bez domova, mládež z dysfunkčních rodin, rodič s dětmi v nouzi, lidé se zdravotním postižením, senioři, osamělí lidé);
R
aktivizujeme zejména mladé lidi, aby uplatňovali křesťanské principy v praktickém životě a vzájemných mezilidských vztazích;
R
poskytujeme pastorační služby.